<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Organizační část > Statut Povodňové komise Pardubického kraje

Článek 1 – Úvodní ustanovení

Povodňová komise Pardubického kraje (dále jen Povodňová komise) je povodňovým orgánem podle zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V době povodně je Povodňová komise povodňovým orgánem a v systému povodňové ochrany je podřízena Ústřední povodňové komisi.

V období mimo povodeň je povodňovým orgánem Krajský úřad Pardubického kraje.

Článek 2 – Svolání Povodňové komise

Předseda Povodňové komise svolává Povodňovou komisi k projednání opatření nezbytných k zvládnutí situace během povodně.

Předseda Povodňové komise je povinen Povodňovou komisi svolat:

1. na žádost členů Povodňové komise Pardubického kraje

2. na žádost předsedy Povodňové komise obce s rozšířenou působností, která je součástí správního obvodu Pardubického kraje

Předseda povodňové komise může Povodňovou komisi svolat i mimo povodňovou situaci k projednání a řešení otázek dotýkajících se zabezpečení a organizace ochrany před povodněmi a případně k projednání dalších problémů většího rozsahu souvisejících s povodněmi.

Článek 3 – Jednání Povodňové komise

1. Jednání Povodňové komise probíhá v souladu s Jednacím řádem, který je součástí Povodňového plánu Pardubického kraje.

2. Povodňová komise se schází dle povodňové situace k projednání opatření souvisejících se zabezpečením ochrany před povodněmi a další související problematiky. Předseda Povodňové komise je povinen svolat Povodňovou komisi též v případě, požádá-li o to některý ze členů Povodňové komise nebo některý předseda povodňové komise obce s rozšířenou působností.

3. V období mimo povodeň se Povodňová komise schází dle potřeby nebo alespoň jednou ročně, k projednání důležitých otázek souvisejících s problematikou zabezpečení ochrany před povodněmi a aktualizací Povodňového plánu Pardubického kraje.

4. Na jednání Povodňové komise je možno dle potřeby vyplývající z povodňové situace pozvat se souhlasem předsedy Povodňové komise další odborné specialisty a zástupce organizací, orgánů státní správy a samosprávy.

5. V průběhu povodně projednává Povodňová komise opatření a vydává příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platného Povodňového plánu Pardubického kraje s tím, že v takovém případě neprodleně uvědomí dotčené organizace a osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu.

6. Závěry z jednání Povodňové komise jsou přijímána ve formě usnesení systémem uvedeným v jednacím řádu, popřípadě ve formě doporučení pro představitele územních orgánů, kteří nejsou v Povodňové komisi zastoupeni.

7. Sídlem Povodňové komise je budova Krajského úřadu Pardubického kraje je Jednací sál Rady Pardubického kraje nebo Jednací sál Zastupitelstva Pardubického kraje. Dle rozhodnutí předsedy Povodňové komise může být Povodňová komise svolána i do jiného místa.

Článek 4 – Složení Komise

Článek 5 – Činnost Povodňové komise

Povodňová komise se při své činnosti řídí Povodňovým plánem Pardubického kraje a může v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v případě mimořádně odůvodněných situací i nad rámec platného Povodňového plánu Pardubického kraje s tím, že v takovém případě neprodleně uvědomí dotčené organizace a občany. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu.

Systém řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány různých stupňů. Systém řízení ochrany před povodněmi zahrnuje preventivní opatření a přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků zapojených do systému ochrany před povodněmi.

V případě, že povodňový orgán nižšího stupně není schopen v rámci svého správního obvodu vlastními silami zabezpečit ochranu před povodněmi, může požádat povodňový orgán vyššího stupně tzn. Povodňovou komisi Pardubického kraje o převzetí řízení ochrany před povodněmi. Povodňová komise, která převezme řízení ochrany před povodněmi od nižšího stupně, zajistí po jejím převzetí oznámení příslušným nižším orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provede o tom zápis v Povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají činné, provádějí v rámci svého správního obvodu opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci a v souladu s pokyny Povodňové komise Pardubického kraje.

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu (zákon č.240/2000 Sb. O krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů), přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný – tj. krizový štáb Pardubického kraje (§ 77 odst. 9 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Povodňová komise předá Krizovému štábu Pardubického kraje řízení systému ochrany před povodněmi a v rámci své činnosti mu poskytuje podklady pro rozhodování.

Povodňová komise v rámci zabezpečení úkolů v systému ochrany před povodněmi provádí ve správním obvodu Pardubického kraje následující činnosti:

1. prověřuje připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

2. spolupracuje na organizaci odborných školení a výcviku členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

3. účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informuje o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,

4. organizuje, řídí a koordinuje opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinuje opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

5. vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci správního obvodu kraje,

6. řídí ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizuje mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností, příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,

7. posuzuje vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny a koordinuje jejich provádění,

8. zajišťuje zpracování hodnotící zprávy o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

9. vede záznamy v Povodňové knize,

10. využívá pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje.

Článek 6 – Předseda Povodňové komise

1. Řídí práci Povodňové komise a jmenuje a odvolává členy Povodňové komise na žádost příslušných organizací a orgánů v souladu se Statutem Povodňové komise (článek č.3). Jmenuje vedoucího pracovního štábu Povodňové komise.

2. Odpovídá ústřednímu povodňovému orgánu za činnost Povodňové komise.

3. Informuje průběžně ústřední povodňový orgán a podle potřeby i ostatní ústřední a podřízené orgány o vývoji povodňové situace a o provedených opatřeních k ovlivnění povodní.

4. V případě potřeby žádá o svolání Ústřední povodňové komise a na vyžádání se účastní jejího jednání.

5. V případě potřeby hrozí-li nebezpečí z prodlení činí neodkladná opatření a tato opatření předkládá dodatečně Povodňové komisi ke schválení.

6. V případě nepřítomnosti předsedy Povodňové komise tato práva a povinnosti přecházejí na místopředsedu Povodňové komise.

Článek 7 – Pracovní štáb Povodňové komise

1. Pracovní štáb Povodňové komise Pardubického kraje v rámci správního obvodu kraje sleduje hydrologickou a hydrometeorologickou a v případě vzniku povodňové situace informuje předsedu Povodňové komise a připravuje a předkládá Povodňové komisi návrhy na opatření, popřípadě zajišťuje provedení těchto opatření.

2. Předseda Povodňové komise jmenuje vedoucího pracovního štábu Povodňové komise a jeho zástupce.

3. Sídlem pracovního štábu Povodňové komise je budova Krajského úřadu Pardubického kraje, místnost č. 127 "pracoviště stálé pracovní skupiny vedoucího Krizového štábu Pardubického kraje". V případě potřeby může být jednání svoláno i do jiného místa.

Článek 8 – Složení pracovního štábu Povodňové komise

Článek 9 – Zabezpečení činnosti Povodňové komise

Členové Povodňové komise ve svých organizačních složkách pro činnost Povodňové komise zabezpečují následující činnost:

I. Krajský úřad

1. zajišťuje řízení ochrany před povodněmi, přípravu na povodňové situace, organizaci a kontrolu činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi,

2. zabezpečuje vazbu na orgány státní správy a samosprávy,

3. v případě potřeby zabezpečuje technické a materiální zabezpečení pro činnost Povodňové komise

II. Český hydrometeorologický ústav

1. vydává upozornění a výstrahy na vznik extrémních hydrometeorologických situací nebezpečných z hlediska vzniku povodní,

2. poskytuje meteorologické a hydrologické informace o vzniku a vývoji povodní pro povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi, zejména informace o srážkách, vodních stavech a průtocích a jejich předpovědi,

3. účastní se předpovědní a hlásné povodňové služby,

4. ve spolupráci se správci povodí navrhuje vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity

III. Správci dotčených povodí, která zasahují do území kraje (Povodí Labe, s. p., Povodí Moravy, s.p.)

1. ve spolupráci s ČHMÚ navrhují vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity,

2. pravidelně monitorují povodňovou situaci a zasílají pravidelné souhrnné informační zprávy o povodňové situaci a dosažených jednotlivých stupních povodňové aktivity na tocích vedoucímu pracovního štábu Povodňové komise, oddělení krizového řízení Kanceláře hejtmana a dalším účastníkům ochrany před povodněmi,

3. připravují podklady pro jednání Povodňové komise, zejména o aktuální situaci na vodních tocích a vodohospodářských dílech a případně zabezpečují vazbu na ostatní povodňové komise krajů,

4. navrhují mimořádné manipulace na vodohospodářských dílech pro potřebné ovlivnění odtokových poměrů s dopadem na území kraje a spolupracují a koordinují případný možný dopad na území jiného kraje s příslušnými povodňovými komisemi krajů,

5. poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti Povodňové komise,

6. zabezpečují technické zázemí pro činnost Povodňové komise (Povodí Labe, státní podnik a Povodí Moravy, státní podnik)

IV. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje

1. koordinuje a provádí záchranné a likvidační práce k ochranně životů a majetku,

2. zabezpečuje vazbu na další složky integrovaného záchranného systému,

3. zajišťuje v naléhavých případech nebo při ztrátě běžného spojení vyrozumění členů Povodňové komise svými spojovacími prostředky,

4. účastní se předávání informací v rámci hlásné povodňové služby, zejména v případě nezbytného využití náhradních komunikačních prostředků a zasílá pravidelné informační zprávy o situaci a přijatých opatřeních vedoucímu pracovního štábu Povodňové komise, oddělení krizového řízení Kanceláře hejtmana a dalším účastníkům ochrany před povodněmi přizvanými předsedou Povodňové komise dle okamžité potřeby ve vazbě na hydrometeorologickou situaci,

5. přebírá výstrahy ČHMÚ a v době povodňové aktivity zajišťuje jejich předání členům Povodňové komise a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností,

6. zabezpečuje v souladu s Povodňovým plánem Pardubického kraje varování a vyrozumění povodní ohrožených subjektů, povodňových orgánů pro varování obyvatelstva a dalších účastníků povodňové ochrany,

7. zajišťuje výpomoc při provádění zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodohospodářských dílech,

8. organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,

9. organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva na území postiženého povodní

V. Policie ČR

1. chrání bezpečnost osob a majetku

2. spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení,

3. plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy, např. zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),

4. zajišťuje ochranu objektů, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní dohody, kterou je ČR vázána,

5. zajišťuje ochranu dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, které určí vláda na návrh ministra vnitra,

6. zajišťuje a reguluje dopravu a ovlivňuje dopravní situaci a navrhuje potřebná opatření.

VI. Armáda ČR

1. zajišťuje provádění záchranných prací vyčleněnými silami a prostředky Armády ČR na území zasaženém povodní,

2. zajišťuje leteckou techniku Armády ČR k monitorování a koordinací záchranných prací na území zasaženém povodní

VII. Krajská hygienická stanice

1. koordinuje plnění úkolů podřízených hygienických stanic v území postiženém povodní,

2. zajišťuje výpomoc při ochraně zdraví a životů občanů v území postiženém povodní včetně kontrolních rozborů pitné vody, monitoruje epidemiologickou situaci v celém území a navrhuje potřebná opatření

Článek 10 – Spolupráce Povodňové komise s ostatními orgány, fyzickými a právnickými osobami

K zajištění úkolů, souvisejících se zabezpečením ochrany a případně s ovlivněním průběhu povodní, může Povodňová komise v období, kdy vykonává svou činnost, vyžadovat v rozsahu stanoveném schváleným Povodňovým plánem Pardubického kraje a ostatními souvisejícími právními předpisy pomoc právnických a fyzických osob, Integrovaného záchranného systému a Armády ČR a případně i pomoc dalších orgánů a organizací.

Článek 11 – Závěrečné ustanovení

Případné změny ve statutu projednává a schvaluje Povodňová komise.

Tento Statut nabývá účinnosti dne..............

hejtman Pardubického kraje