Organizační část > Přirozené povodně > Typy přirozených povodní > Zvýšení průtoků v důsledku extrémního tání nebo vzniku ledových jevů

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Trvání příčiny: pokles průměrných teplot během dvou až tří dnů pod ‑5 °C až ‑8 °C

Odezva: úsek Labe od Opatovic po Přelouč je ovlivněn oteplenou vodou z teplárny v Opatovicích zámrz hladiny Labe lze očekávat především v horní vodě nad jezy a to v síle cca 10 cm, podjezí většinou nezamrzá.

•extrémnější ledové jevy lze očekávat na přítocích Labe a to na Chrudimce v Nemošicích (km 4,71–5,13) a na Bylance ve Svítkově (km 0,88–2,70), síla ledu na přítocích může dosáhnout až cca 20–25 cm.

Doba trvání: v úseku středního Labe lze očekávat běžnou dobu průběhu výše uvedených mrazů cca 5–7 dní, v extrému však bylo Labe zamrzlé až více jak 40 dnů, situace se však při setrvalém stavu stabilizuje a problémy nastávají při zvyšování průtoku a komplikovaném chodu ledů (hrozí vytváření nápěchů a ledových barier bránících normálnímu odtoku a vzdouvající vodu v extrému až do vybřežení).