<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Organizační část > Přirozené povodně > Typy přirozených povodní > Výpadek extrémního regionálního deště

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Trvání příčiny: výpadek příčinné srážky lze očekávat v trvání několika několika dní, srážkové úhrny během dvou až tří dnů se pohybují od 100 až do 300–350 mm.

Odezva: závisí na postupové době v hlavním toku – pro Labe lze očekávat počátek ohrožení v úseku od Opatovic po Přelouč po cca 15–27 hodinách.

•postupová doba se mění v závislosti na hodnotě průtoku a nejrychlejší doběh lze obecně očekávat při naplnění cca 80–90 % kapacity koryta toku, nízké průtoky a naopak velké vybřežené průtoky mají postupové doby delší

•rychlost nástupu povodně velmi závisí na nasycenosti povodí a dalších faktorech jako například směru výpadku srážek ve vztahu ke tvaru povodí atd., takže prognóza výše kulminace průtoku dle úhrnu srážek za určitou dobu může být zvláště v rukou neodborníků velmi zavádějící

Doba trvání: v úseku středního Labe lze očekávat táhlou kulminaci o ohrožení v intervalu 5‑7 dní (odtok vody po odeznění srážky) a obnovení základních funkcí v zasaženém záplavovém území lze předpokládat cca po 30 dnech.

Poznámka:

Katastrofální povodeň v srpnu 2002 způsobily extrémní srážky. Ve srovnání s dřívějšími měsíčními průměry za srpen byly v jižních a západních Čechách pěti až třicetinásobné. Navíc srážky přišly ve dvou vlnách v rozmezí jednoho týdne. Po první vlně obrovských lijáků hladiny řek stouply a dřív než se stačily vrátit na normální úroveň, vypadly do nasycených povodí další extrémní srážky. První vlna srážek ve dnech 6.–7. srpna zasáhla hlavně jižní Čechy, méně již západní Čechy, střední Čechy a jižní Moravu. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v jižní části Šumavy a Novohradských hor 130–200 mm, avšak např. ve stanici Staré Hutě 254 mm, ve stanici Pohorská Ves 277 mm. To vše mělo za následek první vlnu povodně především na horním toku Vltavy a jejich přítocích. Už 7. srpna voda stoupla prakticky ve všech okresech jihočeského kraje. 8. srpna začali vodohospodáři odpouštět přehrady na Vltavské kaskádě. To však nestačilo.

Druhá vlna srážek byla v této části území 11.–12. srpna, přičemž 12. srpna již byly zasaženy celé Čechy a 13. srpna významně východní Čechy včetně Orlických hor a část severní Moravy. Nejvyšší srážkové úhrny za tyto tři dny byly v Krušných horách, místy 200‑300 mm, nejvíce bylo naměřeno na Cínovci 400 mm. V jižních Čechách spadlo převážně 130‑190 mm, místy přes 200 mm (Prachatice, Slavkov), ale také srážky na jiných místech Čech významně přesahovaly 100 mm (Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina). Tato vlna srážek přímo způsobila katastrofální druhou vlnu povodní, pravděpodobně výrazně přesahující tzv. stoletou vodu. Naměřené hodnoty srážek v jednotlivých stanicích se během první vlny vyskytly ve výši 50‑ti až 100‑letých srážkových úhrnů na omezeném území jižních Čech (především povodí Malše). Během druhé vlny se jedná o kombinaci plošně velmi rozsáhlých srážek s dobou opakování kolem 50 let a místním výskytem extrémních srážek s více než stoletou dobou opakování. Vysoké srážky zasáhly plošně velké území, prakticky celé povodí řeky Vltavy včetně Berounky a Sázavy a povodí několika dalších řek.

Celkově zasáhly velké srážky téměř celé Čechy a v jižních a jihozápadních Čechách spadlo 350 mm, což je 350 litrů vody na jeden metr čtvereční. Takové množství vody běžně naprší přibližně za pět až sedm měsíců. Podle meteorologů srážkové úhrny překračovaly často hodnoty, které se u nás nevyskytují ani jedenkrát za sto let. Vzhledem k rozsáhlosti zasažené plochy není divu, že výsledná povodeň v Čechách nemá za posledních dvě stě let obdoby.