<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Organizační část > Přirozené povodně > Rozbor hydrologické situace ve vztahu k dosažení stupňů povodňové aktivity pro město Pardubice |
Získání časového předstihu pro organizaci zabezpečovacích prací a realizaci evakuace je složitá záležitost, neboť doběhové doby od pohraničních hor jsou poměrně krátké. Lze předpokládat kulminaci Q100 v úrovni Pardubic po cca 2‑3 dnech. U přítoků bude odezva na extrémní srážku téměř okamžitá. Předpověď průtoků v Labi pro danou lokalitu v Pardubicích je obecně obtížná, neboť odhad průtoku ze srážkoodtokových vztahů ovlivňuje řada faktorů (nasycenost povodí apod.) a výsledek je značně nepřesný a v případě nástupu povodně je povodňová vlna strmá s poměrně krátkým doběhem a interval mezi dosažením jednotlivých stupňů povodňové aktivity je krátký. Samozřejmě, že určitý předstih umožňují výše položené hlásné profily v horní části povodí Labe, které charakterizují vodu reálně odteklou do vodotečí.
Hlásné profily směrodatné pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity v předmětném úseku:
Úsek řeky Labe v Pardubicích je zařazen do povodňového úseku hranice okresu – Pardubice profil Němčice a Pardubice – ústí Cidliny profil Přelouč. Platí pro ně stupně povodňové aktivity, které se určují podle limnigrafických stanic Němčice a Přelouč takto:
Hlásný profil Němčice (km 253,3)
Stupeň p.a. |
Stav vodočtu (cm) |
Průtok (m3. s-1) |
---|---|---|
1. SPA bdělost |
350 |
237 |
2. SPA pohotovost |
400 |
290 |
3. SPA ohrožení |
450 |
350 |
Hlásný profil Přelouč (km 224,2)
Stupeň p.a. |
Stav vodočtu (cm) |
Průtok (m3. s-1) |
---|---|---|
1. SPA bdělost |
240 |
206 |
2. SPA pohotovost |
330 |
342 |
3. SPA ohrožení |
400 |
464 |
Časový rozdíl mezi dosažením jednotlivých stupňů povodňové aktivity:
Při průběhu povodně v červnu roku 1926 na Labi v Pardubicích byl dosažen kulminační průtok v úrovni 876 m3/s (z 15. na 16. 6. 1926 přibližně o půlnoci). Průměrný stav před povodní se pohyboval v úrovni 150 m3/s. Kulminace od tohoto stavu byla dosažena za 2,5 dne.
Při průběhu povodně v roce 1926 byl nástup ze setrvalého stavu do dosažení 1. stupně povodňové aktivity cca 20 hodin. Od 1. SPA do 2. SPA byla doba cca 4‑6 hod. a od 2. SPA do 3. SPA cca 4 hod., což představuje průtok Q2–Q5. Do dosažení kulminace od setrvalého stavu při Q50 tzn. 876 m3/s potom zbývá cca 30 hod., pro Q100 tzn. 956 m3/s by se doba o něco prodloužila, lze však předpokládat z průběhu historické povodně, že by to nebylo o mnoho.
Z výše uvedeného vyplývá, že od dosažení 3. stupně povodňové aktivity v Pardubicích zbývá do vybřežení vody (v případě extrémního průtoku konvergujícího ke Q100) cca 20 hodin.
Hydrogram povodně z června 1926 na Labi v Pardubicích je přiložen v grafické části povodňového plánu.
Pravděpodobnost vzniku mimořádné události ve vazbě na vybřežení vody z koryta Labe
Úsek Labe |
Průtok m3.s-1 |
Qn |
---|---|---|
Opatovice |
400 – 450 |
Q5 – Q10 |
Pardubice |
650 – 700 |
Q10 – Q2 |
Opočínek |
390 |
Q2 |
Valy |
380 |
Q2 |
Přelouč |
515 |
Q5 |
Semín |
555 |
Q5 |
Labětín |
610 |
Q10 |
Řečany |
560 |
Q5 |
stránka c_povodne_hydro.htm aktualizována: 12.12.2022, publikována: 02.12.2024