Věcná část > Charakteristika území a říční sítě

Pardubický kraj leží ve východní části Čech, sousedí s krajem Středočeským, Královéhradeckým, Olomouckým, Jihomoravským a krajem Vysočina. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí. Území kraje se rozkládá na východě České kotliny. Východ je ohraničen jižní částí Orlických hor, horským masivem Kralického Sněžníku a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor. Nejvyšším bodem kraje je Kralický Sněžník (1424 m n.m.), nejnižší bod se nachází na Labi u Kojic při západní hranici kraje (cca 200 m n.m.). Svou rozlohou 4519 km2 je Pardubický kraj čtvrtým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje pokrývá přibližně 60 % zemědělská půda a 30 % lesní pozemky. Pardubický kraj zahrnuje území 4 bývalých okresů (Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Chrudim). Na jeho území žilo k 01.01.2024 502825 obyvatel ve 453 obcích. Území kraje je členěno na 15 celků, které jsou spravovány obcemi s rozšířenou působností.

Z hlediska zásob povrchových vod můžeme rozlišit na území kraje důležité sběrné oblasti řek jsou to oblasti velmi vodné, kde je specifický odtok z ploch vysoký 10–20 l/s/km2, vysoký je i odtokový koeficient (podíl průměrných ročních srážek a průměrného ročního odtoku) v těchto oblastech je vyšší než 0,5. Jedná se o Orlické hory a Kralický Sněžník – to je o pramenné oblasti řek Divoké a Tiché Orlice a Moravy. Roční úhrny zde dosahují 900–1000 mm. Největší plochy regionu zaujímají oblasti s ročními úhrny srážek 700–900 mm, jsou to jak podhorské oblasti tak i Polabí – jsou dosti vodné se specifickými odtoky 5–10 l/s/km2. Málo vodná je oblast Svitavska, kde se roční úhrny srážek pohybují jen kolem 500 mm a specifické odtoky nepřekračují 3 l/s/km2.

Většina území Pardubického kraje náleží do povodí horního a středního Labe. Pouze malá část území na východním a jihovýchodním okraji je odvodňována do řek Moravy a Dyje, která odvádí vodu do Dunaje. Nejvýznamnějším tokem je Labe, které protéká krajem v délce 53 km. V Přelouči má Labe dlouhodobý průměrný průtok 56,4 m3/s.

Severovýchod území je odvodňován do Labe řekou Orlicí. Na území kraje mají části svých toků obě její zdrojnice Divoká a Tichá Orlice. Divoká Orlice je pravostrannou zdrojnicí Orlice, pramení v Polsku a přitéká do Čech u Trčkova. Územím Pardubického kraje protéká část jejího středního toku o délce 37 km. Celé její povodí se rozkládá na ploše 806,8 km2,z čehož na území kraje z něj leží asi jen pětina. V Liticích má Divoká Orlice dlouhodobý průměrný průtok 5,4 m3/s. Tichá Orlice pramení jihovýchodně od Králík. Celé její povodí se rozkládá na ploše 755,4 km2, z čehož na území regionu z něj leží asi 80 %. Na území kraje má tok Tiché Orlice délku 89 km. Průměrný průtok v profilu Malá Čermná u hranic kraje 7,0 m3/s. Nejvýznamnějším přítokem je Třebovka, která do ní ústí zleva u Ústí nad Orlicí.

Řeka Loučná pramení západně od Svitav u obce Karle a ústí zleva do Labe u Sezemic. Plocha povodí je 732,4 km2 a průměrný průtok u ústí je 4,43 m3/s.

Dalším významným levostranným přítokem Labe je Chrudimka. Pramení u Svratouchu a ústí do Labe v Pardubicích. Plocha povodí je 858,5 km2, délka toku je 104,4 km a průměrný průtok u ústí je 6,02 m3/s. Na jejím toku je zřízeno několik nádrží. Nejvýznamnějším přítokem Chrudimky je zprava Novohradka.

Západní cíp okresu Chrudim je odvodňován řekou Doubravou. Územím regionu protéká jen v délce 18 km ze své celkové délky 89,5 km. V profilu Žleby nedaleko hranice regionu má průměrný roční průtok 2,87 m3/s. Do Labe ústí až mimo region u Záboří nad Labem. U obce Pařížov je na ní situována menší nádrž využívaná pro ochranu před povodněmi.

Přibližně jihovýchodní čtvrtina kraje náleží k povodí Moravy. Morava pramení na jihozápadních svazích Kralického Sněžníku a protéká jižním směrem. Na území pardubického kraje má však jen 18 km svého pramenného toku (plocha povodí je 43,0 km2) a opouští jej u Horní Hedče. Roční průměrný průtok zde má nad soutokem se Zlatým potokem hodnotu 0,98 m3/s. Na území regionu pramení i další levostranné přítoky horní Moravy tzn. Moravská Sázava a Třebůvka. Obě odvádí vodu z Moravskotřebovské pahorkatiny a do řeky Moravy se vlévají mimo území kraje. Moravská Sázava má na území regionu 38 km ze svého 55 km dlouhého toku. Pramení u Čenkovic a území opouští po soutoku s Březnou. V tomto místě má průměrný průtok 4,21 m3/s. Třebůvka pramení u Křenova a okresem Svitavy protéká v délce 32 km ze svého 48 km dlouhého toku. V profilu Hraničky má průměrný roční průtok 2,07 m3/s.

Ve Žďárských vrchách je pramenná oblast řeky Svratky, jež protéká jen po hranici kraje v délce 14 km. Ústí na jihu Moravy do Dyje, která je přítokem řeky Moravy. Svitava je přítokem Svratky, pramení na území kraje v Javorníku a její tok míří jižním směrem Česko třebovskou vrchovinou. Je celkem dlouhá 98 km a na území kraje protéká v délce 68 km. Celé její povodí se rozkládá na ploše 1147 km2 a v pardubickém kraji z něj leží přibližně čtvrtina. V profilu Letovice pod soutokem s Křetínkou, která má větší část svého povodí rovněž na území kraje, činí její průměrný roční průtok 2,07 m3/s.

Rozdělení odtoků během roku vychází z klimatických podmínek. Nejvodnějšími měsíci jsou březen a duben, tedy období jarního tání sněhové pokrývky ve zdrojových podhorských a horských oblastech. V chladném období roku nejčastěji v únoru a březnu se mohou vytvářet povodňové vlny smíšeného sněho-dešťového typu, zatímco v letních měsících bývají povodně z přívalových srážek. Nejnižší průtoky se vyskytují obvykle v září a říjnu. Nejvíce rozkolísané průtoky mají řeky Chrudimka s Novohradkou a Doubrava (koeficient variace 1,4‑1,6), nejvyrovnanější průtoky jsou v Loučné a také v příslušném úseku Labe (koeficient variace 0,9‑1,1).

Postupové doby povodňových průtoků jsou vedeny v příloze.