Ohrožené lokality ve městě Pardubice

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Organizační část > Přirozené povodně >

Ohrožené lokality ve městě Pardubice

TEXT SCRAMBLING in TRIAL VERSION OUTPUT! In evaluation mode, Help+Manual will scramble individual characters in random words in your published output files. This is a limitation of the free trial version. This help system was created with an evaluation copy of Help+Manual.


 

Tok

Ř.km.

Specifikace

Ohrožení

Labe – pravý břeh

232,555 – 233,125

Černá u Bohdanče

Mlýn sousední objekty, 3 rodinné domy u silnice na Rybitví

233,500 – 37,055

Semtín

Objekty chemického závodu Rybitví v místní části Blatníkovská Lhota a objekty staré a nové vodárny závodu, PK Povodí Labe, čistírna odpadních vod a spalovna

237,055 – 236,700

Rosice nad Labem

Spodní část obce podél starého ramene, zahrádkářská kolonie

238,035 – 242,035

Pardubice

Část sídliště Polabiny 4, převážné části sídliště Polabiny 1,2,3, sídliště Sever, areál Vysoké školy, areál Povodí Labe, převážná část obce Ohrazenice, koupaliště Pardubice, část obce Staré Hradiště a průmyslová zóna Fáblovka

241,300 – 243,035

Pardubice

Chatová oblast kolem slepého ramene Labe

243,035 – 248,500

Brozany

Spodní objekty na pravé straně komunikace Staré Hradiště – Hradec Králové

Labe – levý břeh

231,335 – 231,535

Malý Opočinek

Všechny objekty osady

234,035 – 235,000

Srnojedy

Zdymadlo Povodí Labe, 6 objektů v prostoru podél potoka Podolka, spodní domy u staré náplavky

237,600 – 241,035

Pardubice

Čistírna Paramo, čerpačka Paramo, místní část pod Trojicí, zahrádkářská kolonie U Trojice, Zelené Předměstí, velká část města mezi státní silnicí Chrudim – Pardubice – Hradec Králové a Chrudimkou

241,035 – 244,035

Pardubice

Chaty v oblasti Halda – Labe, V Ouzkých, Ležánky, část domů na Bílém Předměstí

 

Na území města Pardubic jsou v současné době ohroženy záplavou rozsáhlé zastavěné plochy. Jedná se o vybřežení průtoků nad 650–700 m3/s z Labe. Ověřeno při povodni v březnu 1981. Obecně lze konstatovat, že se jedná ihned od počátku povodně o ohrožení kanalizačního systému a se stoupajícími průtoky ohrozí voda provoz ČOV a následně přítoky do Labe. Postupně budou ohroženy podzemní prostory tzn. garáže, sklepení včetně telekomunikační sítě (nevhodná lokalizace náhradních zdrojů) a plochy snížené oproti vodotečím, tzn. např. Tyršovy sady, zimní stadion (chladící zařízení) a areál přilehlého parkoviště. Dále budou zasaženy rozvody médií a problémové mostní konstrukce, dopravní systém a v konečné fázi obytné budovy a ostatní zástavba. Nelze zanedbat ani vznik rozsáhlých havárií způsobených únikem látek škodlivých vodám. Jedná se např. o lokality zimního přístavu Paramo, Semtína apod.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý a členitý vodohospodářský systém sestávající se z otevřených vodotečí, kanalizačního systému s řadou odlehčovacích objektů a podzemních prostor vzájemně různě propojených a budovaných v různých časových rovinách, je velmi pravděpodobné, že v kritické situaci extrémních průtoků a stavů se dožijeme různých překvapení do jisté míry ovlivněných i aktuální hydrometeorologickou situací. Z těchto důvodů jsou dále uvedeny základní problémy dotýkající se jednotlivých oborů.

Kanalizační systém

Kanalizační systém je s vodními toky propojen řadou odlehčovacích komor, z nichž je pouze několik schopno účinného zahražení. Kanalizace bude v řadě míst zasažena zpětným vzdutím se všemi důsledky ve sklepích, podzemních garážích apod. S touto problematikou úzce souvisí též zatápění Spojilského odpadu prostřednictvím shybky pod Chrudimkou a následné ohrožení odlehčovací stoky směrem k Prokopovu mostu a přilehlé zástavby. Problémy s vnitřními vodami nastanou již při cca Q15, neboť za tohoto stavu přestane hydraulicky fungovat ČOV.

Ze zkušeností z ostatních povodní lze doporučit následující zásady:

v ČOV je velmi žádoucí zajistit alespoň omezenou průtočnost kanalizačního systému přes objekt ČOV např. i nouzovým čerpáním odtoku

při povodni je vhodné po zaplavení území na povrchu postupně (pokud to jde) otevřít hrazení odlehčovacích komor

během povodně je třeba zohlednit skutečnost, že lidé často otevírají poklopy kanalizačních šachet, které se potom pod vodou stávají životně nebezpečnými špatně identifikovatelnými propadlišti

Malé přítoky do Labe

Během zvýšených vodních stavů v Labi dojde samozřejmě k zpětnému vzdutí vody do přítoků. Vzdutí se propaguje proti proudu přítoků i poměrně daleko od místa zaústěný. Kromě úprav Podolky není tento problém v ochraně území na těchto přítocích zohledněn.

Podzemní prostory

V současné době se jedná o objekty podzemních garáží např. na Závodu míru a pravděpodobně i u polyfunkčního domu v Trnové a další prostory blíže nespecifikované např. sklady surovin v oblasti pekáren apod. Zaplavení těchto prostor je pravděpodobné a jejich vyklizení i vzhledem k omezeným kapacitám odtahových služeb bude v předpokládaném rozsahu velmi obtížné. V některých případech bude i obtížné zachytit včas hrozbu zatápění podzemí.

Mostní objekty

Zásadně nebezpečnými jsou nízké mosty s nebezpečím ucpání mostního profilu splávím např. most přes Chrudimku u Bílého náměstí a s postupujícím vzdutím další mosty na Chrudimce (Prokopův most, mostek u Matičního jezera, mostek u nemocnice). Potenciálně při extrémních průtocích nad Q20 budou nebezpečné ostatní mosty na Labi (je nutno průběžně hlídat jejich plnoprůtočnost a odstraňovat zachycené spláví).

Rozvody plynu a elektřiny

Obecně uznávané standardy již více let vyžadují umístění trafostanic a regulačních stanic plynu nad úrovní návrhové povodně. Řada těchto objektů se nachází v záplavovém území a při povodňových průtocích hrozí jejich poškození. Obnova funkcí po povodni bývá složitá a přerušení dodávek médií může trvat i několik dní v rozsáhlém prostoru. Mimo objekty regulačních stanic a trafostanic jsou v některých místech zranitelná i liniová vedení těchto médií. Technologické přechody plynovodů přes drobné vodoteče mohou být po vzdutí vody v korytech, a velmi pravděpodobné kumulaci spláví před těmito potrubími, poškozeny se všemi důsledky, které poškození plynovodu mohou vyvolat.

Telekomunikační systém

V kritických situacích mezi než je možno povodeň zařadit dochází k tak silné zátěži mobilní sítě, že tato kolabuje. V tomto okamžiku nabývají na významu pevné linky. Telekomunikační ústředna u zimního stadionu v současné době není ohrázováním dostatečně ochráněna a vzhledem k umístění náhradních zdrojů energie pod úrovní hladiny velké vody v Labi může dojít k jejich zatopení a potom při eventuelním výpadku elektrické energie bude ohroženo telefonické spojení.

Systém městské hromadné dopravy

Zaplavením měníren Dopravního podniku dojde k ochromení trolejové dopravy ve městě. Znehybnění trolejbusů může způsobit při povodňové situaci dopravní zátarasy či problémy v dopravních uzlech. Problémy vyvolá i transport znehybněných souprav mimo záplavová území a mimo exponované dopravní trasy. Vyvezení se předpokládá do lokality letištních ploch (možnost snadného střežení, dostatečný prostor apod.).

Potenciální nebezpečí úniku škodlivých látek během povodně

Velké nebezpečí ekologické havárie představuje kontaminovaný tzv. zimní přístav pod PARAMEM. Do zimního přístavu ústí Jesenčanský potok, který představuje při extrémním průtoku hrozbu pro usazené kontaminované kaly, které může ve velkém množství vyplavit do Labe. Při přelití rozdělovací hrázky z Labe do přístavu může vyplavením kalů vzniknout velmi rozsáhlá havárie s dalekým dosahem.

Další nebezpečí představuje chladící zařízení zimního stadionu, chemické závody Synthesia Semtín a přečerpávací místo ropných produktů u Anenského podjezdu (fy Tonamo). Nedávné zkušenosti z povodní v srpnu 2002 ukazují, že zatopení technologických zařízení sebou přináší destrukci potrubí u uzavřených nádrží, cisteren apod., což má za následek rozsáhlé úniky chemikálií a plynů mnohdy silně jedovatých.

Odvodnění území

Významnými problémy, které se pravděpodobně dotknou i Pardubic, souvisejícími s povodňovou situací může být odvodnění některých zaplavených území po povodni v reálném časovém horizontu (nižší území pod hrázemi, Tyršovy sady apod.) Pokud je odvodnění takových území řešeno málo kapacitními odvodňovači s problémovými vpustmi, které navíc bývají silně zaneseny naplaveninami a mohou být pod nezanedbatelnou vrstvou vody, potom bývá odvodnění namáhavou, rizikovou a i několikatýdenní usilovnou a nepříjemnou prací.

Komunikační systém

Komunikace v Pardubicích se při průtoku konvergujícím ke Q100 postupně v rozsahu záplavového území zaplaví. Ústupové cesty pro průjezd Pardubicemi budou možné následujícím způsobem:

Labe nad Pardubicemi:

Výjezd z Pardubic – Staré Hradiště – Opatovice – Hradec Králové:

a.objížďka může být vedena po okruhu směr Doubravice – Stéblová – Opatovice

b.objížďka může být vedena po okruhu směr Doubravice – Bohdaneč – Hr. Králové

Výjezd z Pardubic – Ohrazenice – Doubravice:

objížďka může být vedena po okruhu směr Doubravice – Stéblová – Opatovice

objížďka může být vedena po okruhu směr Doubravice – Bohdaneč – HK nebo Pha

Labe v Pardubicích:

Místní komunikace v Polabinách, Trnové, Cihelně a Stavařově

objížďky a ústup směr Wonkův most a silnice Pardubice – Chrudim

objížďky a ústup směr okruh – nádraží – Pardubice centrum nebo Chrudim

Tyto komunikace a mosty by měly zůstat v podstatě funkční až do úrovně Q100 (pravděpodobně bude omezen nebo znemožněn průjezd podjezdem pod železniční tratí Česká Třebová – Praha ve směru na Chrudim tzn. objížďka bude směrována pravděpodobně směrem k nádraží a dále okolo Parama. Další omezení představuje zaplavení Anenského podjezdu.

Dopravní situace za povodňového ohrožení bude v Pardubicích organizována a případně usměrňována Policií ČR.

Koncepce evakuace

Evakuace osob z území města Pardubic se předpokládá při průtocích v Labi větších než 650–700 m3/s. Evakuace musí být provedena do lokalit (tzn. ubytování ve školách, kasárnách a využití ostatních objektů a ploch) rozmístěných směrem na Chrudim tzn. do čtvrtí Jesničánky a Dukla, neboť v případě průtoků větších než Q100 je z těchto lokalit možný bezpečný ústup dále směrem na Chrudim tzn. Dražkovicím, Mikulovicím, Medlešicím apod.

V případě souběhu povodňové situace se zvláštní povodní z oblasti Chrudimky přichází do úvahy letiště. Výhoda tohoto místa je v umístění a situování veškerého důležitého vybavení tzn. náhradního ubytování a stravování, možnost zásobování leteckou cestou a v případě extrému možnost opuštění lokality leteckým mostem.

Upozorňujeme na to, že se jedná o mezní situaci, a řada osob by odešla či odjela sama k příbuzným a známým ve městě avšak mimo záplavové území. Tyto osoby ve vlastním zájmu musí svůj pobyt nahlásit městskému úřadu.

Dle rozsahu zatopení zastavěného území při Q100, lze předpokládat ohrožení cca 30 000 obyvatel, což představuje počet lidí pro zajištění náhradního ubytování cca 10 % tzn. přibližně 3000 lidí.

Shromaždiště osob

Konkrétní místa budou dle vývoje hydrometeorologické situace upřesněna městskou povodňovou komisí prostřednictvím HZS a městské policie pomocí megafonů. Předpokládá se vytvoření shromaždišť, vzhledem k záplavové situaci ve městě v lokalitách:

parkovací plochy sídliště Závodu míru

parkovací plochy u vysokoškolských kolejí na Stavařově

volné plochy podél ulice Bělehradská v Polabinách
 

Zajištění přepravy

Přepravu zajistí dopravní podnik autobusy pod vedením městské povodňové komise. Dopravní prostředky se operativně mohou doplnit z ostatních aktuálně využitelných zdrojů od ostatních dopravců z Pardubic.

Trasa ústupu

Ústupové komunikace jsou přes Wonkův most směrem na Chrudim a most převádějící dopravní okruh přes Labe směrem na Chrudim. Tyto komunikace mohou být využity pro evakuaci osob a materiálu případně pro dovoz vody potravin a materiální pomoci do ohrožených míst. Tyto komunikace a mosty by měly zůstat v podstatě funkční až do úrovně Q100.

Další informace: Ohrožené objekty – podle obcí


Organizační část > Přirozené povodně > Ohrožené lokality ve městě Pardubice

   | tisk | nahoru |

stránka c_povodne_pardubice.htm aktualizována: 08.12.2021, publikována: 01.04.2024