<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Organizační část > Přirozené povodně > Rozbor hydrologické situace ve vztahu k dosažení stupňů povodňové aktivity pro město Pardubice

TEXT SCRAMBLING in TRIAL VERSION OUTPUT! In evaluation mode, Help+Manual will scramble individual characters in random words in your published output files. This is a limitation of the free trial version. This help system was created with an evaluation copy of Help+Manual.

---

 

Získání časového předstihu pro organizaci zabezpečovacích prací a realizaci evakuace je složitá záležitost, neboť doběhové doby od pohraničních hor jsou poměrně krátké. Lze předpokládat kulminaci Q100 v úrovni Pardubic po cca 2‑3 dnech. U přítoků bude odezva na extrémní srážku téměř okamžitá. Předpověď průtoků v Labi pro danou lokalitu v Pardubicích je obecně obtížná, neboť odhad průtoku ze srážkoodtokových vztahů ovlivňuje řada faktorů (nasycenost povodí apod.) a výsledek je značně nepřesný a v případě nástupu povodně je povodňová vlna strmá s poměrně krátkým doběhem a interval mezi dosažením jednotlivých stupňů povodňové aktivity je krátký. Samozřejmě, že určitý předstih umožňují výše položené hlásné profily v horní části povodí Labe, které charakterizují vodu reálně odteklou do vodotečí.

Hlásné profily směrodatné pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity v předmětném úseku:

Úsek řeky Labe v Pardubicích je zařazen do povodňového úseku hranice okresu – Pardubice profil Němčice a Pardubice – ústí Cidliny profil Přelouč. Platí pro ně stupně povodňové aktivity, které se určují podle limnigrafických stanic Němčice a Přelouč takto:

Hlásný profil Němčice (km 253,3)

Hlásný profil Přelouč (km 224,2)

Časový rozdíl mezi dosažením jednotlivých stupňů povodňové aktivity:

Při průběhu povodně v červnu roku 1926 na Labi v Pardubicích byl dosažen kulminační průtok v úrovni 876 m3/s (z 15. na 16. 6. 1926 přibližně o půlnoci). Průměrný stav před povodní se pohyboval v úrovni 150 m3/s. Kulminace od tohoto stavu byla dosažena za 2,5 dne.

Při průběhu povodně v roce 1926 byl nástup ze setrvalého stavu do dosažení 1. stupně povodňové aktivity cca 20 hodin. Od 1. SPA do 2. SPA byla doba cca 4‑6 hod. a od 2. SPA do 3. SPA cca 4 hod., což představuje průtok Q2–Q5. Do dosažení kulminace od setrvalého stavu při Q50 tzn. 876 m3/s potom zbývá cca 30 hod., pro Q100 tzn. 956 m3/s by se doba o něco prodloužila, lze však předpokládat z průběhu historické povodně, že by to nebylo o mnoho.

Z výše uvedeného vyplývá, že od dosažení 3. stupně povodňové aktivity v Pardubicích zbývá do vybřežení vody (v případě extrémního průtoku konvergujícího ke Q100) cca 20 hodin.

Hydrogram povodně z června 1926 na Labi v Pardubicích je přiložen v grafické části povodňového plánu.

Pravděpodobnost vzniku mimořádné události ve vazbě na vybřežení vody z koryta Labe